Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Aktuálně: Nízká porodnost ohrožuje nemocnice. Ženy potřebují větší podporu

13. 2. 2025

Aktuálně: Nízká porodnost ohrožuje nemocnice. Ženy potřebují větší podporu

Nízká porodnost ohrožuje nejen celkovou ekonomiku státu a kulturní strukturu společnosti, ale také třeba fungování nemocnic. Za alarmujícími čísly prý stojí i fakt, že matky nemají dostatečnou podporu a nemohou se dříve navrátit do práce. Jaká úskalí řeší lékaři a proč mladí čím dál více uvažují o bezdětnosti? Článek cituje mimo jiné výsledky výzkumu "Současná česká rodina."
Český rozhlas: Mít děti už není norma ani povinnost. Rodičovství je jedním z mnoha životních cílů, míní sociolog Martin Kreidl

12. 1. 2025

Český rozhlas: Mít děti už není norma ani povinnost. Rodičovství je jedním z mnoha životních cílů, míní sociolog Martin Kreidl

Zájem o založení rodiny v Česku slábne. Před třemi lety takzvaná úhrnná plodnost klesla na 1,62 dítěte, tedy nejnižší hodnotu za posledních deset let. „Dnes si méně než polovina lidí myslí, že je třeba mít děti, aby člověk smysluplně žil,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus Martin Kreidl z Katedry sociologie Masarykovy univerzity.
Reprodukční klima v době nejstriktnějších pandemických omezení

28. 3. 2022

Reprodukční klima v době nejstriktnějších pandemických omezení

Počátek pandemie onemocnění Covid-19 na jaře 2020 měl v Česku ve srovnání s ostatními evropskými státy relativně mírný průběh. Na jaře 2021 ale pandemie udeřila mnohem větší silou a nabízela se tak otázka, zda to i tentokrát zůstane bez povšimnutí ve statistice narozených dětí. Na možnou reakci českých mužů a žen v oblasti jejich reprodukčního chování se zaměřilo i dubnové šetření výzkumu Současná česká rodina.
Kulatý stůl: Péče – popelka společnosti i ekonomiky

6. 3. 2022

Kulatý stůl: Péče – popelka společnosti i ekonomiky

Pandemie naplno odhalila, jak důležitá a nepostradatelná péče je a jak málo si jí společnost váží. Ve středu 23. února pořádalo Aperio pod záštitou senátorky Šárky Jelínkové kulatý stůl na téma Péče – popelka společnosti i ekonomiky, kde byly představeny zajímavé výzkumy, osobní příběh sólo matky, ale i cesty, jak využít skrytý potenciál péče a vrátit jí její hodnotu. Anna Šťastná představila výsledky výzkumu „Současná česká rodina“, který se zabýval tím, jakým způsobem české rodiny zajišťovaly péči o děti v době tří velkých lockdownů.
V polovině rodin byla za lockdownů péče o děti jen na matkách

25. 2. 2022

V polovině rodin byla za lockdownů péče o děti jen na matkách

V téměř každé druhé rodině v Česku měly v době uzavřených škol a školek celodenní péči o děti na starosti jen ženy. Pouze otec se o potomky za lockdownů staral v šesti procentech domácností. Když se muži zapojili, většinou jen vypomáhali. Po skončení omezení se stav obvykle vrátil do dřívější podoby. Rovnoměrnější rozdělení péče fungovalo ve dvojicích, kde se partneři o povinnosti dělili už před epidemií.
Aktuálně.cz: Vzdělaní Češi mají nejnižší důvěru k vakcínám, ale nejvíce se očkují, zjistili vědci

10. 1. 2021

Aktuálně.cz: Vzdělaní Češi mají nejnižší důvěru k vakcínám, ale nejvíce se očkují, zjistili vědci

Čeští sociologové z Masarykovy a Karlovy univerzity přišli ve své studii "Současná česká rodina" na pozoruhodný paradox. Očkování proti covidu se těší nejnižší důvěře u českých vysokoškoláků. Přesto to jsou právě oni, kdo se nejvíce nechávají očkovat. "Pomáhá jim zřejmě jejich vyšší důvěra ve stát, instituce a vědu," vysvětluje profesor Martin Kreidl.
Seznam zprávy: Vztahy se kvůli covidu razantně zhoršily. Na Vánoce bychom neměli být sami

27. 12. 2021

Seznam zprávy: Vztahy se kvůli covidu razantně zhoršily. Na Vánoce bychom neměli být sami

„Lidé přišli hlavně o ty pozitivní jistoty. To jsou zábavy a interakce, které jim jednak zlepšovaly pocit ze života, že si můžu jít zahrát fotbal nebo s kamarádkou do cukrárny. Tyhle pozitivní věci jim zmizely ze života. A pak se nevyhnutelně musela objevit ponorka,“ popisuje Martin Kreidl, sociolog a demograf Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Covidový očkovací paradox: Vědci z MU zjistili, že vzdělaní lidé důvěřují očkování nejméně ze všech. Očkování proti covid-19 však podporují nejvíce

23. 11. 2021

Covidový očkovací paradox: Vědci z MU zjistili, že vzdělaní lidé důvěřují očkování nejméně ze všech. Očkování proti covid-19 však podporují nejvíce

V prosinci 2020, kdy vrcholila pandemie covid-19, výrazně klesla v porovnání s rokem 2018 důvěra v očkování. Nižší důvěru k očkování mají spíše osoby s vyšším vzděláním a vyšším příjmem. Zcela opačné pravidlo ale platí u ochoty k očkování proti onemocnění covid-19: čím vyšší mají lidé vzdělání, tím vyšší je i jejich vůle nechat se proti covid-19 očkovat. Tato zjištění plynou z pilotní studie výzkumu nazvaného Současná česká rodina.
Forum UK: Porodnost v Česku nesnížil ani covid-19

23. 8. 2021

Forum UK: Porodnost v Česku nesnížil ani covid-19

"Důležitým zjištěním bylo, že reprodukční plány se během sledovaného období mezi prosincem 2020 a dubnem 2021 proměnily jen málo. Dokonce 91 procent respondentů uvedlo, že jejich přání ohledně plánovaného počtu dětí se nezměnila. Z respondentů, kteří plánují mít dítě, jich dvanáct procent uvedlo, že si vlivem pandemie přejí mít dítě později, než původně plánovali. Na druhou stranu deset procent uvedlo, že si přeje mít dítě dříve, nežli plánovali," uvedla v rozhovoru demografka Jiřina Kocourková.
Aktuálně.cz: Babyboom nenastal, porodnost naopak klesne, čeká demografka. Část párů odradil covid

2. 8. 2021

Aktuálně.cz: Babyboom nenastal, porodnost naopak klesne, čeká demografka. Část párů odradil covid

"Největší roli v tom hraje nejistota - lidé se obávají ztráty příjmu nebo zaměstnání, ale mají i obecné obavy ohledně budoucnosti nebo zdraví a z dostupnosti zdravotní péče. Jelikož nevíme, jak dlouho pandemie ještě bude trvat a jaké dopady bude mít, můžeme očekávat, že nejistota dále poroste. Pokud lidé nebudou mít lepší vyhlídky a zejména ekonomická nejistota bude sílit, dojde kvůli tomu během několika let k poklesu porodnosti," předpokládá Kocourková. 
Pandemické období se negativně podepsalo na vztazích, naznačuje studie

27. 7. 2021

Pandemické období se negativně podepsalo na vztazích, naznačuje studie

Náročné období pandemie koronaviru se negativně podepsalo na partnerských vztazích. Podle pilotní studie výzkumu Současná česká rodina se hodnocení kvality vztahu mezi prosincem 2020 a letošním dubnem snížilo z 8,3 na 7,8 bodu na desetistupňové škále. Ze studie plyne souvislost mezi hodnocením partnerství a obavami ze ztráty zaměstnání. "Je to proto, že se stres z ekonomických hrozeb i existujících problémů, které vyvolala pandemie covidu-19, přelévá do partnerských vztahů," řekl sociolog Martin Kreidl z Masarykovy univerzity.
ESFRI zařadí 11 nových výzkumných infrastruktur na svou Cestovní mapu 2021

1. 7. 2021

ESFRI zařadí 11 nových výzkumných infrastruktur na svou Cestovní mapu 2021

Na excelentní výzkum budou směřovány investice v hodnotě 4,1 miliardy EUR a přispějí k řešení významných evropských socioekonomických výzev. Jedenáct nových projektů mezinárodních výzkumných infrastruktur se zařadí na aktualizaci Cestovní mapy ESFRI 2021 díky vysokému hodnocení vědeckého přínosu a připravenosti pro implementaci. Mezi vybranými projekty je i Generations and Gender Programme.
Vybrané brněnské domácnosti se zapojí do projektu Současná česká rodina
TIP

26. 11. 2020

Vybrané brněnské domácnosti se zapojí do projektu Současná česká rodina

Do výzkumu Současná česká rodina se zapojí i lidé z Brna. „Je to nejvýznamnější výzkum české rodiny za posledních patnáct let. Současná doba rodině příliš nepřeje. I proto se potřebujeme dozvědět, jak lidé žijí, jak současný stav zvládají a jaké mají plány. S jakými problémy se potýkají, případně do jaké míry je jim rodina oporou,“ řekl Brněnskému deníku vedoucí výzkumu Martin Kreidl z Masarykovy univerzity.

GGP součástí významného projektu SERISS

6. 10. 2016

GGP součástí významného projektu SERISS

Projekt SERISS (Spolupráce Výzkumných Infrastruktur ve Společenských vědách) organizuje spolupráci nejvýznamnějších evropských společensko-vědních projektů. Mezi ně kromě GGP zaměřeného na rodinu a partnerství patří ještě výzkum stárnutí SHARE, průzkum hodnot EVS, dotazování názorů a životního stylu ESS nebo datový archiv CESSDA. Tyto projekty ve vzájemné spolupráci v rámci SERISS zkoumají cesty, jak sbírat a skladovat kvalitní, dostupná a co nejlevnější data ve společenských vědách.

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info